18.12.2025

Vaše babička luští křížovky, aby procvičovala paměť. Soused běhá, aby zůstal fit. Ale věděli jste, že nejlepší prevence stárnutí mozku je učení jazyků? Lidem mluvícím více jazyky hrozí demence až o několik let později.

Mozek se jim fyzicky mění, zůstává pružnější a funguje proto lépe i v osmdesáti. A nebojte se, není na to potřeba talent, spíš pravidelnost. Jazyky jsou pro mladé, říkají lidé. Pro studenty, pro pracovníky v nadnárodních firmách nebo pro cestovatele, ale senioři? Ti už jazyky nepotřebují.

Jenže výzkumy tvrdí opak. Mozek potřebuje stimulaci pořád, bez ohledu na věk. A jazyky mu ji dávají lépe než cokoliv jiného.

Proč je angličtina lepší než sudoku

Křížovky, sudoku nebo luštění rébusů, to všechno mozek baví a určitě mu to prospívá. Ale učení jazyka je úplně jiná kategorie. Když se člověk ponoří do nového jazyka, mozek musí najednou pracovat na několika frontách. Pamatovat si slovíčka, hlídat gramatiku, soustředit se a zároveň hledat způsob, jak to celé poskládat tak, aby to dávalo smysl. Je to úplně jiný typ zátěže než rutinní vyplňování políček.

A právě taková námaha vytváří nové nervové cesty. Díky nim zůstává mozek živý, pružný a lépe odolává tomu, co s ním běžně dělá stárnutí. Mozek musí dělat něco úplně nového. Křížovky opakují podobné vzorce, ale jazyky vás nutí přemýšlet jinak, rozpoznávat nové zvuky, chápat odlišné gramatické struktury. Mozek se na základě toho přizpůsobuje, vytváří si nové cesty a mění se. A to je přesně to, co ho chrání před rychlým stárnutím.

Mozek se pozitivně mění

Vědecké skeny mozku odhalily fascinující věc: u lidí, kteří se učí další jazyky, dochází ke skutečným fyzickým změnám. Zvětšuje se jim totiž část mozku zvaná šedá hmota, která je centrem paměti, emocí a učení. Šedá hmota funguje jako centrum zpracování dat a neustále vytváří nové „dálnice“ mezi neurony. Vyšší aktivita v této oblasti znamená lepší paměť a celkově pružnější myšlení.

Kromě šedé hmoty se vědci víc zaměřují i na tu bílou. To je taková jemná izolační vrstva, která obaluje nervová vlákna a pomáhá, aby si v hlavě všechno posílalo zprávy rychle a bez ztrát. U většiny lidí časem řídne, ale lidé, kteří celý život přeskakují mezi dvěma jazyky, ji mají překvapivě pevnou i v pokročilém věku, někdy klidně ještě po sedmdesátce.

Ukazuje se, že mozek je tvárný pořád, jen od něj musíme chtít, aby nezahálel.

Demence tyto lidi bere obloukem

Vědci si už pár let všímají jedné zajímavé věci, tedy že lidé, kteří celý život fungují bilingvně, mívají příznaky demence o něco později. Mozek těchto jedinců je pořád v režimu přepínání, jeden jazyk potlačit, druhý aktivovat. A právě tahle gymnastika ho drží déle ve formě.

I když zrovna mluví česky, angličtina nebo němčina jim běží v hlavě na pozadí. Mozek se musí neustále rozhodovat, které slovo patří do kterého jazyka a jak zabránit tomu, aby se jazyky pomíchaly. A i tohle neustálé přepínání jej drží ve formě.

Funguje to podobně jako s tělem. Pokud celý život běháte, vaše tělo je připravené na fyzickou zátěž. Pokud si zaběhnete poprvé po dvaceti letech, je to šok. S mozkem je to stejné. Pokud ho trénujete pravidelně učením nových věcí, zvládá lépe i složité situace. A boj s demencí je jedna z těch nejsložitějších.

Samozřejmě, že jazyky nejsou zázračný lék. Ale podle dostupných výzkumů jsou jednou z nejúčinnějších strategií, jak si udržet kognitivní funkce co nejdéle. A na rozdíl od léků je to aktivita, kterou si můžete skutečně užít.

Mozek, který se pravidelně učí něco nového, zůstává mladý mnohem déle než ten, který stagnuje, proto se přihlaste například na náš německý kurz. Kontakt na nás je: 774 118 911 nebo info@toplingva.cz.

Ukázkovou hodinu vám navíc nabízíme zdarma.